Verše o lásce
Láska z polštáře
Vnímám tvou vůni z polštáře
rozespalá po ránu
a teplo tvých dlaní bloudí mi po těle
.......snům dávám sbohem
tělo se nebrání
......pak vůně kávy a drobky na dlani
vítám tě, rozverné svítání :* )
Podzimní melancholie
Slunce se loučí
a líbá zem po travinách a stromoví,
červená se nebe
vítr napoví, že strnišť už zebe
na zoraných polích krkavci k hostině sedají
zlíbané listí do kytice sbírám
a doufám potají, že uslyšíš mé volání
.. ......... ...lásko........
srdce vryté do kůry stromu se tiše dívá
......sama kráčím domů, jak už to v lásce bývá.......
Nová láska
Tam někde vysoko, nad oblaky
jsou naše tužby a přání a sliby taky
......ve větru vzpomínky,
drhané jako peří,
snáší se ve snech těm,
kdo na lásku věří.....
my v trávě bosí
sbíráme
střepy rozbitých srdcí
.......na stéblech kapky krve
a na nebi slunce pláče
.....
s ránem rodí se láska nová,
bezbranná, jak holé ptáče....
Plamínek
Tak škrtni zápalkou,
ať svět se rozzáří
škrtni zápalkou,
ať není tma
škrtni zápalkou,
ať vidíme si do tváří
tak škrtni zápalkou
a plamínek se rozhoří v nás
......snad neuhasí ho čas
Rozchody
Jak černej pásek na gatích mý duše,
škrtí, tlačí, nedovolí nadechnout
tak prázdná slova a váží, jako cent
chtěla bych, jak planý růže trn
se do tvý duše zaseknout
květy opadaly, krví barví zem
co jsem byla a co jsem?
Naděje
Už nic neřeším
a všechno dávám v sázku, když za sebou si vedu naději na provázku
lásku si v kapse nosím, schovanou a prosím Pane, až potkám muže ať šanci dostanou
muži jsou plevel na cestě životem občas mezi ním květy vykvetou tak šlapeme životem po cestách trnitých snad potkáme duši spřízněnou
pokud se nespletem )