Verše o lásce

Láska z polštáře


Vnímám tvou vůni z polštáře

rozespalá po ránu

a teplo tvých dlaní bloudí mi po těle

.......snům dávám sbohem

tělo se nebrání

......pak vůně kávy a drobky na dlani

vítám tě, rozverné svítání :* )



Podzimní melancholie


Slunce se loučí

a líbá zem po travinách a stromoví,

červená se nebe

vítr napoví, že strnišť už zebe

na zoraných polích krkavci k hostině sedají

zlíbané listí do kytice sbírám

a doufám potají, že uslyšíš mé volání

..  ......... ...lásko........

srdce vryté do kůry stromu se tiše dívá

......sama kráčím domů, jak už to v lásce bývá....... 

Nová láska


Tam někde vysoko, nad oblaky

 jsou naše tužby a přání a sliby taky

 ......ve větru vzpomínky, 

drhané jako peří,

 snáší se ve snech těm,

kdo na lásku věří..... 

my v trávě bosí sbíráme

střepy rozbitých srdcí

 .......na stéblech kapky krve 

a na nebi slunce pláče

..... s ránem rodí se láska nová,

bezbranná, jak holé ptáče....


Plamínek


Tak škrtni zápalkou, 

ať svět se rozzáří

škrtni zápalkou, 

ať není tma

škrtni zápalkou,

 ať vidíme si do tváří

tak škrtni zápalkou 

a plamínek se rozhoří v nás

......snad neuhasí ho čas

Rozchody


Jak černej pásek na gatích mý duše,

škrtí, tlačí, nedovolí nadechnout

tak prázdná slova a váží, jako cent

chtěla bych, jak planý růže trn

se do tvý duše zaseknout

květy opadaly, krví barví zem

co jsem byla a co jsem?



Naděje

Už nic neřeším 

a všechno dávám v sázku, když za sebou si vedu naději na provázku

lásku si v kapse nosím, schovanou a prosím Pane, až potkám muže     ať šanci dostanou

muži jsou plevel na cestě životem občas mezi ním květy vykvetou tak šlapeme životem po cestách trnitých snad potkáme duši spřízněnou

pokud se nespletem )

© 2019 Patricie Hlavsová / Keavy Patricia/ Poeta / Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky