Verše o lásce
01.05.2020
Nebe pláče do oken
stromům u cest se kloní stíny
loučí se den a přijde jiný
zvonky tramvají
cinkají k ránu
trpně vstává nový den
snad to byl jenom sen
v mlhách se choulí ráno
tvým tělem prázdná postel voní
náplast na bolest hledám pod ní
zatoulaná sponka do vlasů
těžkne mi v dlani
den po dni
V dešti
Jak tklivá je vůně podzimu!
Těžká vzpomínkami
omývaná slzami deště
tak líbej mě ještě
a směj se mým pochybám
říkal jsi často - neptej se, já vrátím se zas
kdyby zastavil šel čas!
Na náhrobku lásky zmoklé růže
v ústech slané kapky deště....
snad osud za to může
Tak líbej mě ještě
slyším šeptat ta slova
v prázdných alejích, jako má duše
odpověď hledám zas a znova
Jarní sliby
Nalej mi živou vodu
ze svých dlaní dej mi pít
stoupat s tebou k hvězdnému nebi
a padat střemhlav dolů spolu
jen s tebou chci žít!
Naleju ti živou vodu
ze svých dlaní dám ti pít
s tebou chci stoupat
k hvězdnému nebi
a s tebou padat
až do pekla tam dolů
jen s tebou chci žít!
Svážeme si ruce
a prstýnkem z trávy ovineme prst
sliby si z očí budeme číst
jarem voní země
opojen láskou
zdobím ti vlasy
sedmikráskou
Májová
Láskou voní čas
to máj se hlásí
nový život proudí v nás
jako mladé víno kvasí
zase kvetou šeříky
a stromy jabloní
k polibkům svádí
svěží vítr dívkám
sukénky hladí
a mládencům září oči
Země dál se točí
slunce usmívá se
celé té jarní kráse :)