Verše o lásce

01.05.2020

Nebe pláče do oken

stromům u cest se kloní stíny

loučí se den a přijde jiný

zvonky tramvají

cinkají k ránu

trpně vstává nový den

snad to byl jenom sen

v mlhách se choulí ráno

tvým tělem prázdná postel voní

náplast na bolest hledám pod ní

zatoulaná sponka do vlasů

těžkne mi v dlani

den po dni


V dešti

Jak tklivá je vůně podzimu!

Těžká vzpomínkami

omývaná slzami deště

tak líbej mě ještě

a směj se mým pochybám

říkal jsi často - neptej se, já vrátím se zas

kdyby zastavil šel čas!

Na náhrobku lásky zmoklé růže

v ústech slané kapky deště....

snad osud za to může

Tak líbej mě ještě

slyším šeptat ta slova

v prázdných alejích, jako má duše

odpověď hledám zas a znova





Jarní sliby


Nalej mi živou vodu

ze svých dlaní dej mi pít

stoupat s tebou k hvězdnému nebi

a padat střemhlav dolů spolu

jen s tebou chci žít!


Naleju ti živou vodu

ze svých dlaní dám ti pít

s tebou chci stoupat

k hvězdnému nebi

a s tebou padat

až do pekla tam dolů

jen s tebou chci žít!


Svážeme si ruce

a prstýnkem z trávy ovineme prst

sliby si z očí budeme číst

jarem voní země

opojen láskou

zdobím ti vlasy

 sedmikráskou



 


Májová


Láskou voní čas

to máj se hlásí

nový život proudí v nás

jako mladé víno kvasí

zase kvetou šeříky

a stromy jabloní

k polibkům svádí

svěží vítr dívkám

sukénky hladí

a mládencům září oči


Země dál se točí

 slunce usmívá se

celé té jarní kráse :)


Kytička fialek



......drobná kytička fialek

u cesty vzpomínek

polibků loučení

a tichých přání


provoní prázdné dny

až půjdu zas

tou cestou nadějí

a klamných zdání


cestou odhodlání

s kytičkou fialek.......





Líná neděle


Hříšné sny vkrádají se do spánku

tvé teplo v mých dlaních

otevírá svítání

po cestách prach

a v lukách vůně heřmánku

v kostelíku zvoní k pokání

vůně kávy láká mě z postele

malinový koláč drobím na polštář

"zdravím tě líná neděle"

buď požehnaná chvíle

říkám si tiše

blaženě zavírám oči

v kostelíku dozpívali

svět dál se líně točí

 


Nová láska


Tam někde vysoko, nad oblaky

 jsou naše tužby a přání a sliby taky

 ......ve větru vzpomínky,

drhané jako peří,

snáší se ve snech těm,

kdo na lásku věří


my v trávě bosí

sbíráme rozbitých srdcí střepy

.......na stéblech kapky krve

a na nebi slunce pláče

 s ránem rodí se láska nová,

 bezbranná, jak holé ptáče



Dnes byl "Den poezie v polštářích" :*)                          

                      3.5.2022


.....vnímám tvou vůni z polštáře

rozespalá po ránu

a teplo tvých dlaní bloudí mi po těle

 .......snům dávám sbohem

tělo se nebrání

......pak vůně kávy a drobky na dlani

vítám tě, rozverné svítání  :* )


© 2019 Patricie Hlavsová / Keavy Patricia/ Poeta / Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky